protož ⁺neníť již žádného odsouzení těm, ^~kteříž jsou v Kristu Ježíši, totiž ^%nechodícím podle těla, ale podle Ducha.
     [⁺10,4; ^~2K 5,17; ^%Ga 5,16]
² Nebo ⁺zákon Ducha života v Kristu Ježíši, ^*vysvobodil ^~mne od zákona hřícha a smrti.
     ^*[⁺]J 8,36; [⁺]Ga 5,1; [⁺Ř 3,27; 6,18; ^~7,23]
³ Nebo ^*seč nemohl býti Zákon, byv ^~mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v ^%podobnosti těla hřícha, a to příčinou ^{^}hřícha, odsoudil hřích na těle,
     ^*3,28; Sk 13,39; Ga 2,16; Žd 7,16.[^~ 18]; ^{^}[^%]2K 5,21; [^%]Ga 3,13
⁴ Aby ⁺spravedlnost Zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podle těla, ale podle Ducha.
     [⁺2,26]
⁵ Ti ^*zajisté, kteříž jsou ⁺podle těla živi, chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž jsou živi podle Ducha, oblibují to, což jest Ducha.
     ^*[⁺]1K 2,14
⁶ Nebo smýšlení těla jest smrt, smýšlení pak Ducha život a pokoj,
⁷ Protože smýšlení těla jest nepřátelské Bohu; nebo Zákonu Božímu není poddáno, a aniž hned může býti.
⁸ Protož ti, kteříž ⁺jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou.
     [⁺1K 2,14]
⁹ Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž ⁺Duch Boží ^~přebývá v vás. Jestližeť pak kdo ^%Ducha Kristova nemá, tenť není jeho.
     [⁺1K 3,16; ^~2K 13,5; ^%Ga 4,6]
¹⁰ A jest-liť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro hřích, však duch živ jest pro spravedlnost.
¹¹ Jestližeť pak ⁺Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá ^~v vás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, ^*obživí ^%i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás.
     ^*[^%]1K 6,14; 2K 5,1; Fp 3,21; [⁺Ř 6,4; Sk 2,24; ^~Ř 8,9; ^%6,5]
¹² A takž tedy, bratří, ⁺dlužníciť jsme ne tělu, abychom podle těla živi byli.
     [⁺6,7. 18]
¹³ Nebo ⁺budete-li podle těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete.
     [⁺Ez 18,4. 9]; [Ef 4,22; 5,3; Ko 3,5. 6]
¹⁴ Nebo ⁺kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.
     Ga 4,6; [⁺Ř 8,5. 6; J 3,6]
¹⁵ Nepřijali jste ⁺zajisté ^*Ducha služby opět k ^~bázni, ale ^{^}přijali jste Ducha ^%synovství, v němžto voláme Abba, totiž ^$Otče.
     ^*[⁺]2Tm 1,7; ^{^}[^%]Ga 3,26; 4,6; [⁺1K 2,12; ^~Mk 4,40. 41; ^$14,36]
¹⁶ A ^*tenť Duch ⁺osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.
     ^*2K 1,22; 5,5; Ef 1,13; 4,30; [⁺Ř 9,1]
¹⁷ A jestliže ⁺synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, ^*však tak, jestliže spolu s ním trpíme, ^%abychom spolu i oslaveni byli.
     ^*2Tm 2,11; [⁺Ga 4,7; ^~Sk 14,22; ^%1Pt 4,13]
¹⁸ Nebo tak za to mám, že ^*nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se ^~zjeviti má na nás.
     ^*Mt 5,12; 19,29; 2K 4,17; [^~]Ko 3,4; 1J 3,2; [^~]Zj 14,13
¹⁹ Nebo pečlivé očekávání všeho stvoření očekává žádostivého zjevení synů Božích.
²⁰ Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal,
²¹ V naději, že i ono vysvobozeno bude od služby porušení a přivedeno v svobodu slávy synů Božích.
²² Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká a spolu ku porodu pracuje až posavad,
²³ A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť také sami v sobě lkáme, zvolení ⁺synů Božích očekávajíce, a tak vykoupení těla našeho.
     [⁺15]
²⁴ Nebo ⁺nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál?
     [⁺2K 5,7]
²⁵ Pakli čehož nevidíme, ⁺toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme.
     [⁺2K 4,18; Žd 11,1]
²⁶ Ano také i Duch svatý pomocen jest mdlobám našim. ^*Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten ^~Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.
     ^*Mt 20,22; Mk 10,38; Jk 4,3; [^~Za 12,10; Ř 8,15]
²⁷ Ten pak, ^*kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podle Boha prosí za svaté.
     ^*1S 16,7; 1Pa 29,12; Ž 7,10; Jr 17,10; 20,12; L 16,15
²⁸ Vímeť pak, že ⁺milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle ^~uložení jeho povoláni jsou.
     [⁺Jk 1,12; ^~Ef 1,11; 3,11]
²⁹ Nebo kteréž předzvěděl, ty ⁺i předzřídil, aby byli ^~připodobněni obrazu Syna jeho, aby tak on byl ^%prvorozený mezi mnohými bratřími.
     [⁺Sk 13,48; ^~Fp 3,10. 21; ^%Ko 1,18]
³⁰ Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil.
³¹ Což tedy díme k tomu? ^*Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám?
     ^*Nu 14,9; Iz 8,13; [Ž 56,12; 118,6]
³² Kterýž ani ^*vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí^~nedal?
     ^*Iz 53,[5]. 10; J 3,16; [Ř 4,25; Gn 22,16; ^~Fp 1,29]
³³ Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? ^*Bůh jest, jenž ospravedlňuje.
     ^*3,25; Iz 53,11; [50,8]; Jr 23,6; 33,16; 1K 6,11; Tt 3,7
³⁴ Kdo jest, ⁺ješto by je odsoudil? Kristus jest, kterýž umřel za ně, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na ^~pravici Boží jest, kterýž také i ^%oroduje za nás.
     [⁺Jb 34,29; Iz 50,9]; [^~Ž 110,1; Mk 16,19; ^%Ř 8,27; Žd 7,25; 1J 2,1]
³⁵ A protož kdo ⁺nás odloučí od lásky Kristovy? Zdali zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč?
     [⁺Pís 8,6. 7]
³⁶ Jakož ^*psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití.
     Ž 44,23; 1K 4,9; 2K 4,11
³⁷ Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval.
³⁸ Jist jsem ⁺zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani ^~nastávající věci, ani budoucí,
     [⁺Fp 1,6; 2Tm 1,12; ^~1K 3,22]
³⁹ Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od ⁺lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.
     [⁺2Tm 1,9]

Seznam kapitol knihy Epištola S. Pavla k Římanům: