KR: Bible Kralická 1. vydání/SZ 1613 [seznam knih] [seznam kapitol]
[Marek 13] [Marek 14] [Marek 15]

Evangelium S. Marka 14
Večeřel Pán u Šimona; 3. pomazán mastí drahou; 12. jedl beránka; 32. modlil se; 41. zrazen od Jidáše, 46. jat; 66. Petr ho zapíral.

P o *dvou pak dnech byl hod beránka a přesnic; i ^hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej lstivě jmouce, zamordovali.
     *Mt 26,2; L 22,1; J 13,1; ^11,53
2 Ale pravili: Ne v svátek, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
3 A když byl *v Betany, v domu Šimona malomocného, a seděl za stolem, přišla žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, z nardového koření. A rozbivši nádobu, vylila ji na hlavu jeho.
     *Mt 26,6; L 7,37; J 12,3
4 I hněvali se +někteří mezi sebou, řkouce: I proč ztráta masti této stala se?
     [+Mt 26,8; J 12,4 ]
5 Nebo mohlo jest toto prodáno býti dráže než za tři sta peněz, a dáno býti chudým. I škřipěli zubami na ni.
6 Ale Ježíš řekl: Nechtež jí. Proč ji rmoutíte? Dobrýť jest skutek učinila nade mnou.
7 Však chudé máte *vždycky s sebou, a když budete chtíti, můžete jim dobře činiti, ale ~mne ne vždy míti budete.
     *Dt 15,11; [Mt 26,11; ~18,20 ]
8 Ona což mohla, to učinila; předešlať jest, aby těla mého pomazala ku pohřebu.
9 Amen pravím vám: Kdežkoli bude kázáno toto evangelium po všem světě, také i to, což učinila tato, bude vypravováno na památku její.
10 Tedy Jidáš Iškariotský, jeden ze dvanácti, odšel k předním kněžím, aby ho jim zradil.
     Mt 26,14; L 22,3.4; J 13,2
11 Oni pak uslyševše to, zradovali se, a slíbili mu peníze dáti. I hledal, kterak by ho příhodně zradil.
12 Prvního +pak dne přesnic, když velikonoční beránek zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys jedl beránka?
     Ex 12,14.[+17]; Mt 26,17; L 22,7 ; [+Dt 16,5 ]
13 I +poslal dva z učedlníků svých, a řekl jim: Jděte do města, a potkáť vás člověk dčbán vody nesa. Jdětež za ním.
     [+Mt 21,1 ]
14 A kamžkoli vejde, rcete k hospodáři domu toho: Mistrť praví: Kde jest +večeřadlo, v němž bych jedl beránka s učedlníky svými?
     [+L 22,11 ]
15 A on vám ukáže večeřadlo veliké, podlážené a připravené. Tu nám připravte.
16 I odešli učedlníci jeho, a přišli do města, a nalezli tak, jakož jim byl pověděl. I připravili beránka.
17 Když pak byl večer, přišel se dvanácti.
     Mt 26,20; L 22,14 ; J 13,21
18 A když seděli za stolem a jedli, řekl Ježíš: Amen +pravím vám, že jeden z vás mne zradí, kterýž jí se mnou.
     Ž 41,10 ; J 13,18.[+21]; Sk 1,16; [+Mt 26,21; L 22,22 ]
19 A oni počali se rmoutiti a praviti jemu jeden každý obzvláštně: Zdali já jsem? A jiný: Zdali já?
20 On pak odpověděv, řekl jim: Jeden ze dvanácti, kterýž omáčí se mnou v míse.
21 Syn zajisté člověka jde, jakož jest psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka bude zrazen. Dobré by bylo jemu, aby se byl nenarodil člověk ten.
22 A když oni jedli, *vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
     *Mt 26,26 ; L 22,19; 1K 11,23.24
23 A vzav kalich, a díky učiniv, dal jim. A pili z něho všickni.
24 I řekl jim: To jest krev má nového Zákona, kteráž se za mnohé vylévá.
25 Amen pravím vám, žeť již více nebudu píti z plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu nový v království Božím.
26 A sezpívavše písničku, +vyšli na horu Olivetskou.
     [+Mt 26,30; L 22,39; J 18,1 ]
27 Potom řekl jim Ježíš: *Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo ^psáno jest: Bíti +budu pastýře, a ~rozprchnou se ovce.
     *Mt 26,31; [~]J 16,32; ^[+]Za 13,7
28 Ale když z mrtvých vstanu, předejduť vás do Galilee.
     16,7 ; Mt 26,32; 28,7
29 Tedy Petr řekl +jemu: Byť se pak všickni zhoršili, ale já nic.
     [+J 13,37 ]
30 Řekl +jemu Ježíš: Amen pravím tobě, že dnes této noci, prve než kohout po dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš.
     [+Mt 26,34 ]; [L 22,34; J 13,38 ]
31 On pak mnohem více mluvil: *Bychť pak měl s tebou i umříti, nezapřímť tebe. A takž také i všickni mluvili.
     *J 13,37
32 I *přišli na místo, kterémuž jméno Getsemany. Tedy řekl učedlníkům svým: Seďtež tuto, ažť se pomodlím.
     *Mt 26,36 ; L 22,39; J 18,1
33 A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, počal se lekati a velmi teskliv býti.
34 I dí jim: *Smutnáť jest duše má až k smrti. Počekejtež tuto a bděte.
     *J 12,27; [Mt 26,38 ]
35 A poodšed maličko, padl na zemi a modlil se, aby, bylo-li by možné, odešla od něho hodina ta.
     L 22,41
36 I řekl: Abba, Otče, +všecko jest možné tobě. Přenes kalich tento ode mne, ale však ~ne, což já chci, *ale co ty.
     *[~]J 6,38; [+Mk 10,27; L 1,32.37; ~Mt 26,39 ]
37 I přišel k učedlníkům a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Šimone, spíš? Nemohl-lis jediné hodiny bdíti?
38 Bděte *a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť ^zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
     *Mt 25,13; 26,41 ; [L 22,40]; ^Ga 5,17
39 A opět odšed, modlil se, táž slova mluvě.
40 A navrátiv se, nalezl je, ani opět spí; nebo oči jejich byly obtíženy; aniž věděli, co by jemu odpověděli.
41 I přišel po třetí, a řekl jim: Spětež již +a odpočívejte; dostiť jest. Přišla hodina; aj, Syna člověka zrazují v ruce hříšných.
     [+Mt 26,45 ]
42 Vstaňte, +pojďme. Aj, kterýž mne zrazuje, blízkoť jest.
     [+J 14,31 ]
43 A hned, když on ještě mluvil, přišel *Jidáš, jenž byl jeden ze dvanácti, a s ním zástup veliký s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a od zákoníků a starších.
     *Mt 26,47; L 22,47; J 18,3
44 Zrádce pak byl jim dal znamení, řka: Kteréhožkoli políbím, tenť jest, jmětež ho a veďte opatrně.
45 A přišed, hned přistoupiv k němu, řekl: Mistře, Mistře, a políbil ho.
     2S 20,9
46 Tedy oni vztáhli naň ruce své a jali jej.
47 Jeden pak z těch, kteříž tu okolo stáli, +vytrh meč, udeřil služebníka nejvyššího kněze, a uťal jemu ucho.
     [+Mt 26,51 ]; [L 22,50; J 18,10.26 ]
48 I odpověděv Ježíš, řekl jim: *Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi, abyste mne jali?
     *Mt 26,55; L 22,52
49 Na každý den býval jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne. Ale toť se děje, aby se naplnila *písma.
     *Ž 22,[7].13 ; Ž 69,10; Iz 53,[7].10.[12]; Mt 26,56; [L 22,52.53 ]
50 Tedy učedlníci *opustivše jej, všickni utekli.
     *Ž 88,9 ; [Jb 19,13; Mt 26,56 ]
51 Jeden pak mládenček šel za ním, odín jsa rouchem lněným po nahém těle. I popadli jej mládenci.
52 On pak opustiv roucho, nahý utekl od nich.
53 I přivedli *Ježíše k nejvyššímu knězi, a sešli se k němu všickni přední kněží i starší i zákoníci.
     *Mt 26,57; L 22,54 ; J 18,[13.14].24
54 Petr pak šel za ním zdaleka až na dvůr nejvyššího kněze; i seděl +s služebníky, zhřívaje se u ohně.
     [+L 22,56 ]
55 Ale nejvyšší kněz +i všecka ta rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby jej na smrt vydali, avšak nenalezli.
     Mt 26,59 ; [+Sk 6,13 ]
56 Nebo mnozí křivé svědectví mluvili proti němu, ale svědectví jejich nebyla jednostejná.
57 Tedy někteří povstavše, křivé svědectví dávali proti němu, řkouce:
58 My jsme slyšeli tohoto, že řekl: Já zbořím *chrám tento rukou udělaný, a ve třech dnech jiný ne rukou udělaný postavím.
     *J 2,19; [Mk 15,29 ]
59 Ale ani to jejich svědectví nebylo jednostejné.
60 Tedy povstav +nejvyšší kněz uprostřed, otázal se Ježíše, řka: Neodpovídáš ničehož, což tito na tebe svědčí?
     [+Mt 26,62 ]
61 Ale on *mlčel, a nic neodpověděl. Opět nejvyšší kněz otázal se ho a řekl jemu: ^Jsi-liž ty Kristus, Syn Boha Požehnaného?
     *Iz 53,7; Sk 8,32; ^L 22,67; [Mt 16,16 ]
62 A Ježíš řekl: Jáť jsem, *a uzříte Syna člověka, an sedí na pravici moci Boží, a přichází s oblaky nebeskými. \
     *Dn 7,13 ; Mt 26,64; [24,30]; L 22,69; [21,27 ]
63 Tedy nejvyšší kněz +roztrh roucho své, řekl: I což ještě potřebujeme svědků?
     [+Lv 10,6; Nu 14,6 ]
64 Slyšeli jste rouhání. Co se vám zdá? Oni pak všickni +odsoudili jej, že jest hoden smrti.
     [+Jr 26,11; Mt 26,66 ]
65 I +počali někteří naň plvati, a tvář jeho zakrývati, a poličkovati, a říkati jemu: Prorokuj nám. A služebníci kyji jej bili.
     Iz 50,6; [+Jb 16,10; Mt 26,67; J 19,3 ]
66 A když byl +Petr v síni dole, přišla jedna z děveček nejvyššího kněze.
     Mt 26,69; L 22,[+55].56; J 18,17
67 A uzřevši Petra, an se ohřívá, a popatřivši naň, dí: I ty s Ježíšem Nazaretským byl jsi.
68 Ale on zapřel, řka: Aniž vím, ani rozumím, co ty pravíš. I vyšel ven před síň, a kohout zazpíval.
69 Tedy děvečka, +uzřevši jej opět, počala praviti těm, kteříž tu okolo stáli, že tento z nich jest.
     [+Mt 26,71; L 22,58 ]; [J 18,25 ]
70 A on opět zapřel. A po malé chvíli opět ti, kteříž tu stáli, řekli Petrovi: Jistě z nich jsi, nebo i Galilejský jsi, i řeč tvá podobná jest.
71 On pak počal se proklínati a přisahati, pravě: Neznám člověka toho, o němž vy pravíte.
72 A hned po druhé kohout zazpíval. I +rozpomenul se Petr na slovo, kteréž byl řekl jemu Ježíš: Že *prve než kohout dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed, plakal.
     [+30] ; *Mt 26,[+34].75; L 22,[+34].61; J 13,38

 


Seznam kapitol knihy Evangelium S. Marka:

[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10]
[11] [12] [13] [14] [15] [16]