edy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici ^*štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
     ^*Iz 5,1; 3,14 ; Jr 2,21; [Ž 80,9; Mt 21,33; L 20,9]
² A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
     Mt 21,33.34
³ Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
⁴ I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
⁵ I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
⁶ Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati ⁺se budou syna mého.
     [⁺Mt 21,37 ]
⁷ Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest ⁺dědic; ^*pojďte, ^~zabijme jej, a budeť naše dědictví.
     ^*[^~]Gn 37,[18].20 ; Mt 21,38; [⁺Ž 2,8; ^~Mt 26,4; J 11,53 ]
⁸ Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven ⁺z vinice.
     [⁺Žd 13,12 ]
⁹ Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
¹⁰ Zdaliž jste písma toho ^*nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
     ^*Iz 8,14; 28,16 ; Mt 21,42; L 20,17; Sk 4,11; Ř 9,33; 1K 3,11; 1Pt 2,7.8; [Ž 118,22 ]
¹¹ Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
¹² I hledali ho jíti, ale ⁺báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
     [⁺11,32; Mt 14,5 ]
¹³ Potom ^*poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
     ^*Mt 22,15; L 20,20
¹⁴ Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
¹⁵ On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
¹⁶ A oni podali mu. Tedy řekl jim: Čí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
¹⁷ I odpověděv Ježíš, řekl ^*jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
     ^*Ex 22,[28].29; Sk 23,5; Ř 13,7; 1Tm 2,2; Tt 3,1; 1Pt 2,13 ; [Mt 17,25; L 20,25 ]
¹⁸ Potom ^*přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
     ^*Mt 22,23; L 20,27 ; Sk 23,6
¹⁹ Mistře, ^*Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
     ^*Dt 25,5
²⁰ I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
²¹ A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
²² A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
²³ Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
²⁴ A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
²⁵ Nebo když ^*vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
     ^*1J 3,2 ; [Mt 22,30; L 20,35.36 ]
²⁶ O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: ^*Já jsem ^~Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
     ^*Ex 3,6; [^~4,5]; Sk 7,32; Žd 11,16; [^~]Mt 22,[^~31].32
²⁷ Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
²⁸ Tedy ^*přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
     ^*Mt 22,35; L 10,25
²⁹ A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: ^*Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
     ^*Ex 20,1 ; Dt 6,4.5; 10,12.[17]; Iz 41,4; 44,6; 48,12; Mal 2,10 ; 1K 8,4; 12,5; Ga 3,20; Ef 4,5; 1Tm 2,5
³⁰ Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
³¹ Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš ^*bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
     ^*Mt 22,39; [Lv 19,18; L 10,27 ]
³² I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest ⁺Bůh, a není jiného kromě něho;
     [⁺Dt 4,35 ]
³³ A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
³⁴ A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
³⁵ I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
     Mt 22,41; L 20,41
³⁶ Nebo David praví v Duchu svatém: ^*Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
     ^*Ž 110,1; Sk 2,34; 1K 15,25; Žd 1,13
³⁷ Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
³⁸ I mluvil jim v učení svém: Varujte ^*se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
     ^*Mt 23,[3].5; L 11,43; 20,46
³⁹ A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
⁴⁰ Kteřížto ^*zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
     ^*Mt 23,14; L 20,47; 2Tm 3,6 ; Tt 1,11
⁴¹ A ^*posadiv se Ježíš proti pokladnici, ^{^}díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
     ^*L 21,1; ^{^}Dt 15,11; 2Kr 12,12; 2Pa 24,6; Neh 10,32
⁴² A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest ⁺čtvrtá částka peníze tehdejšího.
     [⁺Mt 5,26 ]
⁴³ I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, ⁺že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
     2K 8,12; [⁺Gn 4,4; L 21,2; 2K 8,12 ]
⁴⁴ Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato ⁺z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
     [⁺14,8; L 21,4]

Seznam kapitol knihy Evangelium S. Marka: