ověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo ^*vždycky se modliti a neoblevovati,
     ^*Ř 12,12; Ef 6,18; Ko 4,2 ; 1Te 5,17; 1Tm 2,1
² Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.
³ Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
⁴ A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,
⁵ Však že mi ⁺pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
     [⁺11,7.8]
⁶ I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.
⁷ A což by pak Bůh ^*nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
     ^*Zj 6,10
⁸ Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
⁹ I řekl také k některým, ⁺kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:
     [⁺16,15]
¹⁰ Dva ⁺muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.
     [⁺Gn 4,3n]
¹¹ Farizeus ⁺stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, ^~že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
     [⁺11,38; Mt 5,20]; [^~Iz 1,15; 58,2; Zj 3,17]
¹² Postím se dvakrát do téhodne, desátky ⁺dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
     [⁺11,42; Mt 23,23]
¹³ Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, ⁺buď milostiv mně hříšnému.
     [⁺Ž 51,3]
¹⁴ Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo ⁺každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
     [⁺14,11; Jb 22,29]
¹⁵ Přinášeli ^*také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
     ^*Mt 19,13.[14]; Mk 10,13
¹⁶ Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ^*ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
     ^*Mt 18,3; 19,14
¹⁷ Amen pravím vám: ⁺Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.
     [⁺Mk 10,15]
¹⁸ I ^*otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?
     ^*Mt 19,16; Mk 10,17
¹⁹ I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
²⁰ Však umíš přikázání: ^*Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, ^~cti otce svého i matku svou.
     ^*[^~]Ef 6,2; Ex 20,12n; Ř 13,9; [^~Ko 3,2]
²¹ On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
²² Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se ⁺jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
     [⁺Mt 6,19.20; 19,21; 1Tm 6,19]
²³ On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
²⁴ A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, ^*jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
     ^*Př 11,28; Mt 19,23
²⁵ Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou ⁺dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
     [⁺Mk 10,25]
²⁶ Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
²⁷ A on dí jim: Což ⁺jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
     Jb 42,2; Mt 19,26; [Jr 32,17; Mk 14,36]
²⁸ I řekl Petr: Aj, my ^*opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
     ^*5,[11].28; Mt 19,27; [4,20; Mk 10,28]
²⁹ On pak řekl jim: Amen ^*pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,
     ^*Dt 33,9
³⁰ Aby nevzal v tomto ^*času mnohem více, v budoucím pak věku míti bude život věčný.
     ^*Jb 42,12
³¹ Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme ^*do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze ^{^}Proroky o Synu člověka.
     ^*9,22; 17,25; 24,46; Mt 16,21; 20,18 ; Mk 8,31; 10,38; ^{^}Ž 22,7; Iz 53,4.[7]
³² Nebo ⁺vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.
     [⁺Mt 27,2; J 18,28; Sk 3,13]
³³ A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.
³⁴ Oni pak tomu ⁺nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
     [⁺2,50; 9,45]
³⁵ I ^*stalo se, když se přibližoval k Jericho, ⁺slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
     ^*Mt 20,29.[⁺30]; Mk 10,46
³⁶ A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?
³⁷ I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
³⁸ I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!
³⁹ A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
⁴⁰ Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
⁴¹ Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
⁴² A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá ⁺tě uzdravila.
     [⁺Mt 9,22]
⁴³ A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.

Seznam kapitol knihy Evangelium S. Lukáše: