ravil pak i k učedlníkům svým: Člověk jeden byl bohatý, kterýž ⁺měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.
     [⁺1K 4,1]
² I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vladařství svého, neb již nebudeš moci déle vládnouti.
³ I dí vladař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vladařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.
⁴ Vím, co učiním, aby, když budu zbaven vladařství, přijali mne do svých domů.
⁵ I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?
⁶ A on řekl: Sto ⁺tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.
     [⁺Ezd 7,22]
⁷ Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.
⁸ I pochválil pán vladaře nepravého, že sobě opatrně učinil. ⁺Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, nežli synové světla v svých věcech.
     [⁺Ef 5,8; 1Te 5,5]
⁹ I jáť pravím vám: Čiňte ^*sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do věčných stanů.
     ^*11,41; Mt 6,20; 19,21; 1Tm 6,19
¹⁰ Kdožť jest věrný ⁺v mále, i ve mnozeť věrný bude. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.
     [⁺19,17]
¹¹ Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrní jste nebyli, spravedlivého zboží kdo vám svěří?
¹² A když jste v cizím věrní nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?
¹³ Nižádný služebník nemůž ^*dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.
     ^*Mt 6,24
¹⁴ Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli ⁺lakomí, a posmívali se jemu.
     [⁺Mt 23,14]
¹⁵ I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví ⁺činíte před lidmi, ^~ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.
     1S 16,7; 1Pa 29,17; Ž 7,10 ; Jr 11,20; 17,10; 20,12; Př 17,3; Mt 22,11; Sk 1,24; Ř 8,27 ; Zj 2,23; [⁺L 18,9; ^~1S 16,7]
¹⁶ Zákon ^*a Proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.
     ^*Mt 11,13
¹⁷ Snázeť jest ^*zajisté nebi a zemi pominouti, nežli v Zákoně ^~jednomu tytlíku zahynouti.
     ^*Mt 5,18; [^~]Iz 40,8; [51,6] ; [^~1Pt 1,25]
¹⁸ Každý, ^*kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
     ^*Mt 5,32; 19,9; Mk 10,4; 1K 7,10; [Dt 24,1]
¹⁹ Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
²⁰ A byl také jeden ⁺žebrák, jménem Lazar, kterýžto ležel u vrat jeho vředovitý,
     [⁺14,13]
²¹ Žádaje nasycen býti z ⁺drobtů, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.
     [⁺Mt 15,27]
²² I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
²³ Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho.
²⁴ I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží ⁺jazyk můj; nebo se ^~mučím v tomto plameni.
     ^*[^~]Iz 66,24 ; Mk 9,44; [⁺Za 14,12]
²⁵ I řekl mu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty již vzal ⁺dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se již těší, ale ty se mučíš.
     [⁺Jb 21,13.23]
²⁶ A nadto nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani odonud k nám přijíti.
²⁷ I řekl: Ale prosím tebe, Otče, abys ho poslal do domu otce mého.
²⁸ Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.
²⁹ I řekl jemu Abraham: ^*Majíť Mojžíše a Proroky, nechť jich poslouchají.
     ^*Iz 8,20; 34,16; J 5,39.[45] ; Sk 17,11; [15,21]; 2Tm 3,14
³⁰ A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel k nim, budou pokání činiti.
³¹ I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a Proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.

Seznam kapitol knihy Evangelium S. Lukáše: