svolav Ježíš dvanácte ⁺učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
     [⁺]Mt 10,1; [⁺L 6,13; Mk 3,13; 6,7 ]
² I ⁺poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
     [⁺Mt 10,7.8 ]
³ A řekl jim: Nic ^*nebeřte na cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
     ^*10,4; 22,35 ; Mt 10,9; Mk 3,14; 6,8
⁴ A ^*do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
     [⁺10,5.6.7; Mk 6,10 ]
⁵ A ^*kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten ⁺prach z noh vašich vyrazte na svědectví proti nim.
     ^*10,10; [⁺]Sk 13,51; [⁺18,6 ]
⁶ I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
⁷ Uslyšel pak ^*Herodes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, protože bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
     ^*Mt 14,1; Mk 6,14
⁸ A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
⁹ I řekl Herodes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I ⁺žádostiv byl ho viděti.
     [⁺23,8 ]
¹⁰ Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. ^*A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
     ^*Mt 14,13
¹¹ To když zvěděli zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
¹² Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše ⁺dvanácte učedlníků, řekli jemu: ^*Rozpusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
     ^*[⁺]Mt 14,15; [⁺]Mk 6,35.36
¹³ I řekl jim: ^*Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
     ^*J 6,9
¹⁴ Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým: Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
¹⁵ I učinili tak, a posadili se všickni.
¹⁶ A vzav těch pět chlebů a dvě rybě, vzhlédl v nebe a ⁺dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
     [⁺Mt 14,19 ]
¹⁷ I ⁺jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
     [⁺Rt 2,14; 2Kr 4,44; Mk 8,8 ]
¹⁸ I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým ^*mne praví býti zástupové?
     ^*Mt 16,13; Mk 8,27
¹⁹ A oni odpověděvše, řekli: ^*Janem Křtitelem, a ^~jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
     ^*[⁺]Mt 14,2 ; [⁺Mk 6,14; ^~L 9,8 ]
²⁰ I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho ^*Božího.
     ^*Mt 26,63; J 6,69; [Mt 16,16 ]
²¹ A on pohroziv jim, rozkázal, aby toho žádnému nepravili,
²² Pravě: Že ^*Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
     ^*18,31; Mt 16,21; 20,18 ; Mk 8,31; [9,31]
²³ I pravil ke všechněm: Chce-li ^*kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
     ^*14,27 ; Mt 10,38; 16,24
²⁴ Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachováť ji.
     17,33; Mk 8,35 ; J 12,25
²⁵ Nebo co ⁺jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe zatratil, nebo sám sebe zmrhal?
     [⁺Mt 16,26]
²⁶ Neb kdož by se ^*za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otce svého i svatých andělů.
     ^*12,8; [Mt 10,33; Mk 8,38; 2Tm 2,12 ]
²⁷ Ale pravímť vám jistě: Jsouť někteří ⁺z těch, jenž tuto stojí, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží.
     [⁺Mt 16,28; Mk 9,1]
²⁸ I ^*stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že Ježíš vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
     ^*Mt 17,1; Mk 9,1
²⁹ A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
³⁰ A aj, ⁺dva muži mluvili s ním, a ti byli ^~Mojžíš a Eliáš.
     [⁺Sk 1,10; ^~Mt 17,3]
³¹ Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
³² Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli ⁺snem, a procítivše, ^*viděli slávu jeho a dva muže, ani stojí s ním.
     ^*2Pt 1,17; [⁺Dn 8,18; 10,9]
³³ I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr k Ježíšovi: Mistře, dobréť ⁺jest nám zde býti. Protož udělejme tuto tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
     [⁺2Kr 2,19]
³⁴ A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak učedlníci, když oni vcházeli do oblaku.
³⁵ I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť ^*jest Syn můj milý, ^~jeho poslouchejte.
     ^*Mt 17,5; [3,17; Iz 42,1]; [Mk 1,11; ^~Dt 18,15.19]
³⁶ A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničehož z těch věcí, kteréž jsou viděli.
³⁷ Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
     Mt 17,14; Mk 9,14
³⁸ A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, nebť jediného toho mám.
³⁹ A aj, duch jej napadá, a on ihned křičí, a sliní se, a ďábel lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
⁴⁰ I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
⁴¹ I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás a dokud vás snášeti budu? Přiveď sem syna svého.
⁴² A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil mládence, a navrátil jej otci jeho.
⁴³ I divili se náramně všickni velikomocnosti Božské. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
⁴⁴ Složte vy v uších vašich řeči tyto, neboť ⁺Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
     [⁺Mt 16,21; 17,22]
⁴⁵ Ale oni ^*nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu.
     ^*24,7 ; Mt 16,21; 17,22; 20,18; Mk 8,31; 9,31; [L 2,54; 18,34]
⁴⁶ I ⁺vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl větší.
     [⁺22,24; Mt 18,1; Mk 9,34]
⁴⁷ Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav ⁺dítě, postavil je podle sebe,
     [⁺Mt 18,2]
⁴⁸ A řekl jim: ^*Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, ⁺mneť přijímá; ^{^}a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. ⁼Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, ^~tenť bude veliký.
     ^*Mt 18,4.[⁺5]; [⁺]Mk 9,37; ^{^}L 10,16; Mt 10,40 ; Mk 9,36; [⁺]J 13,20; 1Te 4,8; [^~Mt 23,11; L 18,14]
⁴⁹ I ⁺odpověděv Jan, řekl: Mistře, ^*viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi.
     ^*Mk 9,38; [⁺Nu 11,27.28; Mk 9,38]
⁵⁰ I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť ⁺není proti nám, s námiť jest.
     [⁺11,23; Mt 12,30]
⁵¹ I stalo se, když se ⁺doplnili dnové vzetí jeho vzhůru, a on se byl již na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma,
     [⁺Mk 16,19] ; Sk 1,2]
⁵² Že poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do ⁺městečka Samaritánského, aby jemu ^~zjednali hospodu.
     [⁺J 4,4.9; ^~Fm 22]
⁵³ I nepřijali ho, protože obličej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
⁵⁴ A viděvše to učedlníci jeho, Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako i Eliáš ^*učinil?
     ^*2Kr 1,10.12
⁵⁵ A obrátiv se Ježíš, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
⁵⁶ Syn zajisté člověka ^*nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby je spasil. I odešli do jiného městečka.
     ^*J 3,17; 12,47
⁵⁷ Stalo se pak, když šli cestou, řekl jemu jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
⁵⁸ I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
⁵⁹ I řekl k jinému: Pojď za mnou. A on řekl: ^*Pane, dopusť mi prve jíti a pochovati otce mého.
     ^*Mt 8,21
⁶⁰ I dí jemu ^*Ježíš: Nech, ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
     ^*Lv 21,11; [Mt 8,22]
⁶¹ I řekl opět jiný : Půjdu ^*za tebou, Pane, ale prve dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domu mém.
     ^*1Kr 19,20
⁶² Řekl jemu Ježíš: ^*Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ⁺ohlídal by se nazpět, není ^~způsobný k království Božímu.
     ^*[^~]Př 26,11; [^~]2Pt 2,20; [⁺Gn 19,26]

Seznam kapitol knihy Evangelium S. Lukáše: