stalo se, když byl na jednom místě, modle se, že když přestal, řekl k němu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
² I řekl jim: Když se modlíte; říkejte: ^*Otče ^~náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se ^%jméno tvé. Přijď ^$království tvé. Buď ⁺⁺vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
     ^*Mt 6,9 ; [^~Iz 64,8; ^%Ex 20,7; ^$L 17,20; ⁺⁺2S 10,12]
³ Chléb ⁺náš vezdejší dávej nám každého dne.
     [⁺Př 30,8]
⁴ I ⁺odpusť nám hříchy naše, nebo i ^~my odpouštíme všelikému vinníku našemu. A ^%neuvoď nás v pokušení, ale zbav ^$nás od zlého.
     [⁺Ž 32,5.6; ^~Ef 4,32; 1K 10,13; ^$2Tm 4,18]
⁵ I řekl k nim: Kdo ⁺z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
     [⁺18,1n]
⁶ Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
⁷ A on vnitř jsa, odpověděl by, řka: Nečiň ⁺mi nevole, neb jsou již dveře zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
     [⁺18,5]
⁸ Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, protože jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikožkoli potřebuje.
⁹ I jáť pravím vám: ^*Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
     ^*Jr 29,12 ; Mt 7,7; 21,22; Mk 11,24; J 14,13; 15,7; 16,23; Jk 1,6; 1J 3,22; 5,14
¹⁰ Neb každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
¹¹ Kterého pak z vás otce ⁺prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
     [⁺Mt 7,9n]
¹² Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
¹³ Poněvadž tedy vy, zlí jsouce, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
¹⁴ I vymítal Ježíš ^*ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové.
     ^*Mt 9,32; [1J 3,8]
¹⁵ Ale někteří z nich pravili: ^*V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly.
     ^*Mk 3,22; [Mt 9,34; 12,24]
¹⁶ A jiní ⁺pokoušejíce ho, znamení s nebe hledali od něho.
     [⁺Mt 12,38]
¹⁷ Ale on ⁺znaje myšlení jejich, řekl jim: ^*Každé ^~království samo v sobě rozdělené pustne, a dům na dům padá.
     [^*~]Mt 12,25 ; [⁺J 2,25; ^~Mk 3,24]
¹⁸ Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu vymítám ďábly.
¹⁹ Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
²⁰ Pakliť ⁺prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží.
     [⁺Ex 8,19]
²¹ Když ^*silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
     ^*Mt 12,29.30
²² Pakli by ^*silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
     ^*Ko 2,15 ; [Iz 53,12]
²³ Kdožť ⁺není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, ^~rozptylujeť.
     [⁺Mt 12,30; ^~L 16,1]
²⁴ Když ^*nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
     ^*Mt 12,43
²⁵ A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený.
²⁶ I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci ^*člověka toho ⁺horší nežli první.
     ^*J 5,14; 2Pt 2,20; Žd 6,4n; 10,26; [⁺Mt 12,45]
²⁷ I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
²⁸ A on řekl: Ovšem pak ^*blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.
     ^*Mt 7,21.22; [J 8,47; Ř 2,13]
²⁹ A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení ^*toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení ^~Jonáše proroka.
     ^*Mt 12,39; 16,1; Mk 8,12 ; J 6,30; [^~Jon 2,1]
³⁰ Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
³¹ Královna ^*od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto!
     ^*1Kr 10,1; 2Pa 9,1
³² Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo ^*činili pokání k kázání Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto!
     ^*Jon 3,5
³³ Žádný ^*rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
     ^*8,16; Mt 5,15; Mk 4,21
³⁴ Svíce ^*těla tvého jest oko tvé. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, takéť i tělo tvé tmavé bude.
     ^*Mt 6,22
³⁵ Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
³⁶ Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
³⁷ A mezi tím když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
³⁸ Farizeus pak viděv to, podivil se, že ^*se neumyl před obědem.
     ^*Mt 15,2; Mk 7,2.[7.8]
³⁹ I řekl Pán k němu: ^*Nyní vy farizeové povrchu konvice a mísy čistíte, ale to, což vnitř jest v vás, plno jest loupeže a nešlechetností.
     ^*Mt 23,25; Tt 1,15
⁴⁰ Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
⁴¹ Ale však i z toho, což máte, dávejte ^*almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
     ^*Ž 41,1; Př 3,9; 28,27; Iz 58,7 ; Mt 6,21; 19,21; 25,35; L 12,33; 14,13; Sk 11,29; 1K 16,3; 1J 3,17
⁴² Ale běda vám farizeům, kteříž ⁺desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale ^~opouštíte soud a lásku Boží; ješto tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
     [⁺Mt 23,23; ^~1S 15,22; Oz 6,6; Mt 9,13]
⁴³ Běda vám farizeům, ⁺nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
     [⁺20,46; Mt 23,6.7; Mk 12,38.39]
⁴⁴ Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste ⁺jako hrobové nepatrní, po nichž lidé chodíce, nevědí o tom, co tam jest.
     [⁺Mt 23,27]
⁴⁵ I odpověděv jeden z zákoníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
⁴⁶ A on řekl: I vám zákoníkům běda, nebo ⁺obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
     [⁺Mt 23,4; Sk 15,10]
⁴⁷ Běda vám, jenž ⁺vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
     [⁺Mt 23,29]
⁴⁸ A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců vašich. Nebo oni zajisté zmordovali jsou je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
⁴⁹ Protož i ^*Moudrost Boží řekla: Pošliť ⁺k nim proroky a apoštoly, a z těch některé ^{^}mordovati budou, a jiné vyháněti,
     ^*Mt 23,34; ^{^}[⁺]Mt 10,16; J 16,2; Sk 7,52.59
⁵⁰ Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
⁵¹ Od krve ^*Abelovy až do ^{^}krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno bude od pokolení tohoto.
     ^*Gn 4,8; ^{^}2Pa 24,[20].21; Mt 23,35
⁵² Běda vám ^*zákoníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
     ^*Mt 23,13
⁵³ A když jim to mluvil, počali zákoníci a farizeové přísně jemu odpírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati,
⁵⁴ Ukládajíce o něm, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.

Seznam kapitol knihy Evangelium S. Lukáše: