aul ^*pak ještě dychtě po pohrůžkách a po mordu proti učedlníkům Páně, šel k nejvyššímu knězi,
     ^*8,3; [26,10]; [Ga 1,13; 1Tm 1,13]
² A vyžádal od něho ⁺listy do Damašku do škol, nalezl-li by tam té cesty které muže nebo ženy, aby svázané přivedl do Jeruzaléma.
     [⁺22,5
³ A když byl na cestě, stalo se, že již přibližoval se k Damašku. Tedy pojednou rychle ⁺obklíčilo jej světlo s nebe.
     [⁺22,6; 1K 15,8]
⁴ A padna na zem, uslyšel ⁺hlas řkoucí: Saule, Saule, ^~proč mi se protivíš?
     [⁺26,14; ^~L 10,16]
⁵ A on řekl: I kdo jsi, Pane? A Pán řekl: Já jsem ⁺Ježíš, jemuž ty se protivíš. ^~Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
     [⁺1K 15,8; ^~5,39]
⁶ A on třesa se a boje se, řekl: Pane, co chceš, abych činil? A Pán k němu: Vstaň a jdi do města, a bude tobě povědíno, co bys ty měl činiti.
⁷ Ti pak muži, kteříž šli za ním, stáli, ohromeni jsouce, hlas zajisté slyšíce, ale žádného nevidouce.
⁸ I vstal Saul z země, a otevřev oči své, nic neviděl. Tedy pojavše ho za ruce, uvedli jej do Damašku.
⁹ I byl tu za tři dni nevida, a nejedl nic, ani nepil.
¹⁰ Byl pak jeden učedlník apoštolský ⁺v Damašku, jménem Ananiáš. I řekl k němu Pán u vidění: Ananiáši. A on řekl: Aj, já, Pane.
     [⁺22,12]
¹¹ A Pán k němu: Vstaň a jdi do ulice, kteráž slove Přímá, a hledej v domě Judově Saule, jménem Tarsenského. Nebo aj, modlí se,
     21,39; 22,3
¹² A viděl u vidění muže, Ananiáše jménem, an jde k němu, a vzkládá naň ruku, aby zrak přijal.
¹³ I odpověděl Ananiáš: Pane, slyšel jsem od mnohých o tom muži, kterak mnoho zlého činil svatým tvým v Jeruzalémě.
¹⁴ A i zdeť má moc od předních kněží, aby jímal všecky, kteříž vzývají jméno tvé.
¹⁵ I řekl jemu Pán: Jdi, neboť on jest ⁺má nádoba vyvolená, aby nosil jméno mé před pohany i krále, i před syny Izraelské.
     [⁺]13,2; 22,14.[ 21]; Ř 1,1
¹⁶ Jáť zajisté ukáži jemu, kterak on mnoho ⁺musí ^*trpěti pro jméno mé.
     ^*16; 21,11; [⁺]2K 11,23n
¹⁷ I šel Ananiáš, a všel do toho domu, a vloživ ruce naň, řekl: Saule bratře, Pán Ježíš poslal mne, kterýž se ukázal tobě na cestě, po níž jsi šel, abys zrak přijal a naplněn byl Duchem svatým.
¹⁸ A hned spadly s očí jeho jako lupiny, a on prohlédl pojednou; a vstav, pokřtěn jest.
¹⁹ A přijav pokrm, posilnil se. I zůstal Saul s učedlníky, kteříž byli v Damašku, za několiko dní.
²⁰ A hned v školách kázal Krista, pravě, že on jest Syn Boží.
²¹ I divili se náramně všickni, kteříž jej slyšeli, a pravili: Zdaliž toto není ten, jenž hubil v Jeruzalémě ty, kteříž vzývali jméno toto, a sem na to přišel, aby je svázané vedl k předním kněžím?
²² Saul pak mnohem více se zmocňoval a zahanboval Židy, kteříž byli v Damašku, ⁺potvrzuje toho, že ten jest Kristus.
     Tt 1,9]
²³ A když přeběhlo drahně dnů, radu mezi ⁺sebou na tom zavřeli Židé, aby jej zabili.
     [⁺2K 11,32]
²⁴ Ale zvěděl Saul o těch úkladech jejich. ^*Ostříhali také i bran ve dne i v noci, aby jej zahubili.
     ^*2K 11,32
²⁵ Ale učedlníci v noci vzavše ho, spustili ^*jej po provaze přes zed v koši.
     ^*Joz 2,15; 1S 19,12
²⁶ Přišed pak Saul do ⁺Jeruzaléma, pokoušel se ^~přitovaryšiti k učedlníkům, ale báli se ho všickni, nevěříce, by byl učedlníkem.
     [⁺Ga 1,18; Sk 5,13]
²⁷ Barnabáš pak přijav jej, vedl ho k apoštolům, a vypravoval jim, kterak na cestě viděl Pána, a že mluvil s ním, a kterak v Damašku svobodně mluvil ve jménu Ježíše.
     11,25
²⁸ I ⁺byl s nimi přebývaje v Jeruzalémě,
     [⁺1S 18,13. ²⁹ A směle mluvě ve jménu Pána Ježíše, a hádal se s Řeky; oni pak usilovali ho zabíti.
³⁰ To zvěděvše bratří, dovedli ho do Cesaree, a poslali jej ⁺do Tarsu.
     [⁺11,25]
³¹ A tak sborové po všem Judstvu a Galilei i Samaří měli pokoj, vzdělávajíce se, a chodíce v bázni Páně, a rozhojňovali se potěšením Ducha svatého.
³² Stalo se pak, že Petr, když procházel všecky sbory, přišel také k svatým, kteříž byli v Lyddě.
³³ I nalezl tu člověka jednoho, jménem Eneáše, již od osmi let na loži ležícího, kterýž byl šlakem poražený.
³⁴ I řekl mu Petr: Eneáši, uzdravujeť tebe ⁺Ježíš Kristus; vstaň a ustel sobě. A hned vstal.
     [⁺Mt 9,6]
³⁵ I viděli jej všickni, kteříž bydlili v Lyddě a v ⁺Sároně, kteříž se obrátili ku Pánu.
     [⁺Iz 33,9]
³⁶ Byla pak jedna učedlnice v Joppen, jménem Tabita, což se vykládá Dorkas. Ta byla plná skutků dobrých a ⁺almužen, kteréž činila.
     [⁺10,2]
³⁷ I stalo se v těch dnech, že roznemohši se, umřela. Kteroužto umyvše, položili na síň vrchní.
³⁸ A že byla blízko Lydda od Joppen, uslyšavše učedlníci, že by tam byl Petr, poslali k němu dva muže, prosíce ho, aby sobě ⁺neobtěžoval přijíti až k nim.
     [⁺Nu 22,16]
³⁹ Tedy vstav Petr, šel s nimi. A když přišel, vedli jej na síň. I obstoupily ho všecky vdovy, plačíce a ukazujíce sukně a pláště, kteréž jim dělala, dokudž s nimi byla, Dorkas.
⁴⁰ I rozkázav všechněm vyjíti ven Petr, poklek na kolena, modlil se, a obrátiv se k tomu tělu, řekl: Tabito, vstaň. ⁺A ona otevřela oči své, a uzřevši Petra, posadila se.
     [⁺Mk 5,41; L 7,14]
⁴¹ A podav jí ruky Petr, pozdvihl jí; a povolav svatých a vdov, ukázal jim ji živou.
⁴² I rozhlášeno jest to po všem městě Joppen, a ⁺uvěřili mnozí v Pána.
     [⁺4,4; J 8,30; 10,42]
⁴³ I stalo se, že za mnohé dni pozůstal Petr v Joppen u nějakého ⁺Šimona koželuha.
     [⁺10,6

Seznam kapitol knihy Skutkové S. Apoštolů: