[seznam knih]
[seznam kapitol]
ákon zajisté, *maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz pravý těch věcí, jednostejnými, kteréž po všecka léta obětují, obětmi nikdy ~nemůž přistupujících dokonalých učiniti.
*Ko 2,[16]. 17; [Lv 16,14; ~Žd 7,19; 9,9]
2 Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, protože by již neměli žádného svědomí z hříchu ti, jenž obětují, jsouce jednou očištěni?
3 Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku.
4 Neboť ^možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.
[^9,13; Lv 16,14. 18; Nu 19,4]
5 Protož vcházeje na svět, dí: Obětí a darů *nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil.
*Ž 40,7; [50,8; Iz 1,11]
6 Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil.
7 Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně), abych činil, ó Bože, vůli tvou.
8 Pověděv napřed: Že obětí a darů, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podle Zákona obětují), nechtěl jsi, aniž jsi jich oblíbil,
9 Tehdy řekl: Aj, ^jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně) abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil.
[^Ž 40,8. 9]
10 V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla ^Ježíše Krista jednou.
[^9,12. 28; 10,14]
11 A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy ^nemohou odjíti hříchů.
[^1]
12 Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, ^vždycky *sedí na ~pravici Boží,
*[~]Ž 110,1; Mk 16,19; Sk 2,33; [^Žd 9,12]
13 Již dále ^očekávaje, až by ~položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.
[^2,8; ~Ž 110,1; Sk 2,35]
14 Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty , kteříž posvěceni bývají.
15 Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prve pověděv:
16 Tatoť jest *smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své ~v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je,
*8,8; Jr 31,31.[ 33; Ř 11,27; ~J 6,45]
17 Za tím řekl: A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
18 Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť potřebí více oběti za hřích.
19 Majíce tedy, bratří, ^plnou svobodu k ~vjíti do svatyně skrze krev Ježíšovu,
[^4,16; 1J 2,28; ~J 10,9; Ř 5,2; Ef 2,13. 18]; [3,12]
20 Tou cestou ^novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své,
[^9,8; J 14,6]
21 A majíce ^kněze velikého nad domem Božím,
[^4,14. 16]
22 Přistupmež s ^pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná *majíce srdce od svědomí zlého,
*1Pt 1,2; [Žd 13,18]; [^Žd 4,16; Ef 3,12]
23 A ^umyté tělo vodou ~čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť %jest ten, kterýž zaslíbil.)
[^Ez 36,25; ~Žd 4,14; %1K 1,9]
24 A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,
25 Neopouštějíce společného shromáždění našeho, jako někteří obyčej mají, ale ^napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ~ten den přibližuje.
[^Ko 3,16; ~1K 10,11; Jk 5,8]
26 Nebo jestliže bychom ^dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již více oběti za hříchy,
[^6,4; Nu 15,30; Mt 12,31]
27 Ale hrozné nějaké ^očekáváni soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.
[^Ez 36,5]
28 Kdož *by koli pohrdal Zákonem Mojžíšovým, bez lítosti ^pode dvěma neb třmi svědky umírá.
*[^]Dt 17,2. 6; [^Nu 35,30]; [Mt 18,16; J 5,17]
29 Což se vám zdá, jak přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a duchu milosti potupu učinil?
30 Známeť zajisté toho, jenž *řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: ^Pán souditi bude lid svůj.
*Dt 32,35; Ř 12,19; ^Dt 32,36
31 Hroznéť jest ^upadnouti v ruce Boha živého.
[^2S 24,14]
32 Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichžto osvíceni byvše, mnohý boj rozličných utrpení ^snášeli jste,
[^Ga 3,4]; [Fp 1,29. 30; Ko 2,1]
33 Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto ^účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli.
[^Fp 4,14]
34 Nebo i ^vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s ~radosti jste strpěli, vědouce, %že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé.
[^Sk 14,5. 6; ~Sk 5,41; %Mt 5,12]
35 Protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu.
36 Než potřebíť jest vám ^trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.
[^L 21,19; Jk 5,7]
37 Nebo ještě velmi, ^velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati.
[^Ag 2,7]
38 Spravedlivý *pak z víry živ bude. Pakli by se kdo jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.
*Ab 2,4; Ř 1,17
39 Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.